ze hry V+W Těžká Barbora
| Werich: |
| Horníček: |
| Já myslím, že to bude nejlepší. Nejlepší řešení tohle. |
| To je nejlepší řešení? |
| Nejlepší řešení. |
| To je vůbec nejlepší řešení! Jako autor přivedete děj do krize a pak se sem dete jako klaun bavit. |
| Ale to už se mě netýká, protože to už si voni vyříděj. |
| Ale jak? |
| No vyhrajou! Musej to vyhrát. |
| Jak to - musej? |
| Poněvadž bojujou za spravedlivou věc. |
| Prosím. Maj morální předpoklady k vítězství. Stačí to? |
| No. Maj morální předpoklady a maj ty morální předpoklady materiélně vyfutrovaný. |
| Čím? |
| No tím kanónem. |
| Á, maj Barboru. |
| No a tady ... ty tvrdý sejry a ... pustěji to do nich a pak nějaký ty proleželý ... tak někoho zabijou, někomu daj najíst, ... tak to se tak vyrovná, ne? ... A dohodnou se. ... Dycky každej morální předpoklad musí být futrovanej klackem. Poněvadž jináč by se žádnej morální předpoklad nedal prosadit, protože lidi nemužou dělat víc, než čeho jsou schopni, protože lidi jsou lidi ... |
| Prosim? |
| Že lidi jsou lidi, tak nemužou víc dělat, jak ... |
| Moment, jak jste to teď ... |
| Že lidi jsou lidi. |
| ... To je tak moudrý ... To vás jen tak napadlo? |
| Jo. |
| No to je obrovský! |
| To mě jen tak napadlo. |
| A to vás napadají takovýhle věci? |
| Jo. ... Já třeba ... Já mám i jinejch takovejch. |
| Jo? |
| Já ráno třeba se probudím, podivám se do zrcadla a řikám: "Každej jsme nějakej." |
| No! No poslyšte, to je ... to by se mělo tesat. |
| To by se mělo, viďte. |
| A to vás to napadne jen tak ... |
| Jo, jo, ... já tak ... já jdu životem a trousím moudrost. ... Já jdu třeba a lidi jdou třeba, spěchaj do práce nebo tak a já sám procházím ... se třeba parkem ... jdu a pohlédnu vzhůru a vidím ... nebe šedé, proti němuž rýsí se jak spjaté ruce černé větve buků i stromů jiných opadaných ... hle, jakoby spínaly své větve, prosíce nebe o lepší počasí, jež již dávno se dostaviti mělo ... však hle - kdo to třepotá se tam, zda vlajčička či co? Ne, list poslední. Hle - a vánek zesílil a padá list a já jej pozoruji. ... Je to buk. |
| Jak listy překrásně na podzim umírají. |
| No to se dá taky tesat! |
| Aj. To je ta smůla - to není ze mě. |
| Jo to není z vás. |
| To je kitát. |
| Co je to? |
| To je kitát. |
| Citát! |
| Citát. Pardon. |
| Citát. Ne kitát. |
| To je citát z Kyrána. |
| Ne z Kyrána. Cyrána. |
| Cyráno? |
| Cyráno. |
| Jsem si to splet s Kiraso. |
| To je jeho bratr a ten se ušlastal. |
| A to vy to máte ze sebe všecko? |
| No já hodně čtu. |
| Cože? |
| Já hodně čtu. |
| Vy čtete? |
| Já čtu. Já čtu. |
| I knihy? |
| I knihy. ... Hřbety. ... Tam hned se dozvíte vod koho to je a co to je... No, když mně upadne a votevře se náhodou, já jsem dalekozrakej, tak .... to já si taky takhle přečtu třeba stránčičku než to někdo zvedne. Já sám nemůžu, ale ... No to víte ... |
| A vono se vůbec hodně čte. |
| Ono se hodně čte - ono se čte daleko více než se četlo před několika málo sty lety. |
| Ano. Vono je toho víc ke čtení. |
| Ano. Vono taky se MUSÍ více číst. Člověk se musí víc životem pročíst. Zkrátka - to máte: kde parkovat, kde neparkovat, jak dlouho parkovat, jak dlouho neparkovat, kam se smí, kde se nesmí, od kdy do kdy ... |
| ... otec, matka, za jakým účelem, s kým, kde ... proč jste tady, kde jste byl než jste byl tady, kde budete až nebudete tady, ... |
| Ano. A ještě kus papíru prázdnej, kdyby se to nevešlo, připište to sem.... Jak řikám - dneska se musíte životem pročíst. |
| Ano ano ano. Vono je toho víc napsáno, protože vono daleko víc lidí umí psát. |
| Ano. Daleko víc lidí umí teďka psát než před několika málo sty lety. Ono před několika málo sty lety málo lidí umělo psát. Ale ti co uměli psát, ty uměli psát - to se dá číst i teď, to byste nevěřil. |
| Vono se taky víc čte, protože vono je víc času na čtení. |
| Ano. Víc času díky lepší organizaci práce. Samosebou. On ten veškerý ten čas není na čtení. |
| No to ne. |
| To je na rekreaci taky. Projet si motocykl, projet se automobilem, dívat se na televizi, dívat se na hokej, na fotbal, jít do biografu ... |
| ... na estrádu ... |
| ... na estrádu, na rande, na frťana, ... |
| Rekreace prostě. |
| Rekreace. ... Ale může se stát, že počasí bude takového druhu, že je příliš kluzko na motocykl, příliš prašno na automobil, málo kluzko na hokej, příliš temno na fotbal, vybouchne vám televize ... tedy myslím přístroj, program nikdy, ... a de se na rande a vona ... |
| ... šla s jiným ... |
| ... šla s jiným ... |
| Jde se na frťana ... |
| ... ale nemůžete, protože máte cirózu jater. Když se todle všecko stane v jedné chvíli, pak je čas na čtení. |
| Pak jo. |
| Ale teď přijde veliké dilem-m-ma. |
| Dilemno nastane. |
| Veliké dilema: Co číst?! |
| Co číst? |
| Tolik je knih napsanejch a co číst?! Jenom co je knih napsanejch vo tom, že dnes máme na čtení daleko více času než jsme měli před několika málo sty lety ... Kam šáhnout? |
| Teď vědět - chvilka malá a knih plno ... |
| Ano. A teď právě jsme u toho, že by se mělo začít s reorganizací knihoven doma. |
| Ano. Každý sám u sebe. ... Já mám knihovnu ohromně promyšlenou. ... Já to mám ohromně vymyšlený. ... Já to mám celý zařízený podle hesla: Ukaž mi co čteš, já ti řeknu, kdo jsi. |
| To je odvážné. Velmi odvážné. |
| A já to mám tak, že nemusíte dlouho hledat nějak zase. Já mám přímo ve výši zraku ... takže příchozí ... vejda ... okamžitě vidí ... |
| K vám chodí Vejda? |
| Ano, občas zajde. ... Takže příchozí vejda okamžitě vidí ... |
| Ke mně chodí taky Vejda. ... Voba Vejdové ke mně choděj. |
| K vám voba? |
| Jo. I mladší Vejda. |
| Ke mně jenom starší. ... Takže příchozí Vejda vejda ... |
| Teď k vám vešli voba, ne? |
| Ne ne ne ne. To druhý nebyl bratr, to byl přechodník. Vejda vejda. |
| Á, aha. To byl přechodník. Ale je podobnej bratrovi hrozně. |
| Ano. Voni jsou si celá rodina ... |
| Děsně jsou si podobný ... |
| To voni kolikrát ani neví, jestli přišel brácha nebo přechodník ... zmatky z toho jsou ... Tedy příchozí Vejda vejda vidí ... Vejdová k vám nechodí? |
| No už míň, už nemáme tolik švábů jako jsme mívali. |
| Ale vona porád shání šváby. |
| No jo, vona s tím Ježkem žije, von je potřebuje, že jo. |
| Von nic jinýho nesmí. |
| No von snad nechce spíš bych řekl. ... Von je rád chrouste samo sebou. |
| To jo. Švábi to je jeho. A jé. ... A pivo. |
| A pivo. Černý pivo. Černý šváby a černý pivo. |
| No to von k tomu. ... Vona se ho pokusila voklamat. Vona mu dávala v noci světlý pivo, že jako potmě ... |
| A babky mu tam podstrkávala. |
| Kdepak. Podle zvuku to von pozná. Kousne ... |
| To jináč chrupe. |
| No jo. Babku nesežere, kdepak. ... A pivo. |
| Jo. |
| Tedy příchozí Vejda vej ... to je přechodník to druhý ... Vejdová má taky přechodník. |
| A vypadá dobře. |
| Vejdouc. |
| Vejdouc? |
| Jo. To se dá poznat. Bratři od přechodníku ne, ale Vejdová od přechodníku jo. ... Tedy Vejda vidí okamžitě. Jak vejde, vidí, jo ... Vejda vida tedy vi .. |
| A to né, vy myslíte Vejda Vida Vinca. To byl ten malíř slavnej italskej. |
| Á - Vejda Vida Vinca. |
| Vejda Vida Vinca. ... Jak namaloval tu šenkýřku, jak se směje ta ... |
| Á. |
| Baron ... Mona Líza. |
| Vejda Vida Vinca. |
| Vejda Vida Vinca. |
| Já myslel, že to je alkohol - Vejda Vida Vinca. |
| Ne ne ne ne. Vejda Vida Da Vinca taky někdy řikají. |
| Á - Vejda Vida Da Vinca známý, ano ano. |
| Vejda Vida Venca - to je českej malíř. |
| To je Venca Vejdavida. ... Velmi podobný Úprce. |
| Vejda Vida Davida a už o tom nemluvte, jo. |
| ... Takže Vejda jakmile vejde, jo, okamžitě vidí celou řadu klasiků. Ve výši jeho zraku samí klasici. |
| Klasici. A jak se pozná klasik, že je klasik? |
| No protože napsal klasické dílo. |
| No to vím. Já myslím jak se ta klasická věc vod klasika, jak se pozná, že to je vod klasika klasické. |
| Jo ták - co to je klasické. |
| Co to je klasické. |
| No to je jednoduché. Klasické dílo je když ... |
| Tak až sem jsem to věděl. |
| To je ... No já bych řekl, že to je dílo, které odolává změnám vkusu, proudů, směrů ... |
| Á - odolává změnám vkusu, proudů, směrů, tedy trvá ve své kvalitě. |
| Ano. |
| Tak tyhle knihy ty mám taky, jenže ty mám takhle dóle, jo. Kdyby náhodou přišel vzdělanec. |
| No - vzdělanec, ten se rád vohne. |
| Ten se rád vohne, ano. ... Ale pro Vejdy, rozumíte, pro Vejdy nebo Vobejda kdyby s ním šel, tak to mám přímo tedy ve výši zraku takovou dlouhou tento ... a tam mám knihy, které naopak podléhají změnám vkusu, rozumíte ... |
| Aha. |
| A ty tam mám takhle jednu vedle druhý pěkně seřazený, takže ... já to mám podle pravidla né jako vy ... |
| Ukaž mi co čteš, já ti řeknu, kdo jsi. |
| Já mám: Ukaž mně, co bych měl číst, abych věděl vo čem si nemáme povídat. A teďka zrovna to přikupuju ještě ... to mám krásně teď, my to děláme dokulata ... my to tam probouráváme vedle do bytu, tam jsem si pronajmul špajz a rozšiřuju knihovnu. |
| Voni vám nechali špajz? |
| Voni mně pronajali špajz. |
| Nepotřebujou ho. |
| Voni ho nepotřebujou. |
| Jako to? |
| Maj žaludeční vředy. ... A zrovna dneska jsem tam dokupoval jeden metr osmdesát centimetrů knih. |
| A to vy to máte změřený? |
| Jo. To já dycky dám míru a výšku a voni mi to seřaděj a pošlou přesně. |
| To vám přímo seřaději už tam? |
| Přímo. Jo, to se tam než zasune do knihovny. |
| A kde vám to dělaj? |
| V knihov ... e ... v antikvariátu. |
| Vy kupujete z antikvariátu? |
| No ano. Proč? |
| No, jsou vošahaný ... |
| No tydle jsou jako netknutý. No ovšem. ... Co kniha to pan-na pane. |
| Tedy to jsou knihy ... přísně ... |
| ... přísně vo dnešku. Ovšem musí se to hlídat. Každej den ráno to vobejdu. kdyby tam nebylo něco snad už po včerejšku nebo tak. |
| No jo vono někdy stačí jedna kapitola zasmrádne a chytne celá kniha. |
| Co. Slovo, pane, slovo. ... Ale tedy musíme se to nechat, víte že ... |
| Vono se nejen víc čte, ale vono se taky LÍP čte. |
| Daleko líp čte. Vždyť ty knihy jsou líp vybaveny než bejvaly. Dneska jenom vezměte ty vysvětlivky vzádu. |
| No to je obrovská ... |
| To je úžasná úleva. To je úleva ... Vždyť někdy bejvá těch vysvětlivek víc, tlustěji než je samotná kniha kterou to vysvětluje. ... A mně se na tom líbí ten optimismus těch nakladatelství, jak voni počítaj s tím, že co čtenář to blbec. |
| Ano. |
| Já teďka čtu Švejka ... |
| Teprve? |
| Ne, já ho už čet mockrát. Ale teď ho čtu s vysvětlivkama a já teprve teď vidím o co já přišel! Například jak on ukradne toho psa ... |
| Ano, pro Lukáše. |
| ... pro Lukáše a jak ho vede Řeznickou ulicí, tak tam je číslíčko u Řeznické ulice a tam vzádu ve vysvětlivkách jsem našel: Řeznická ulice - ulice v Praze 2. |
| A je jasno! |
| Je jasno! Já toho psa vidím. Anebo jak ten plukovník pak vyskakuje a křičí - co mu ukrad toho psa, jo? - kterýmu ukrad toho psa - tak křičí: Der Teufel soll den Kerl buserieren! Tak jsem si to našel a vzadu je napsáno: německá kletba. |
| Vidíte, a já blbec dycky myslel, že to je latinsky. Že se toho chudák Hašek nedožil. |
| Nó nó nó .... Moh brát taky za to .... |
| Na to on má teď bydelníky právě ... |
| To je ten bydelník, co ukazuje, co Hašek jako tím mínil, a je to dobré bydlo. Á ... malý český člověk je velmi vynalézavý ..... člověk .... No ... musíme být tolerance sama. Já bych, pane Horníček, udělal věc - já bych to ved pomalu k finále. |
| Nó nó nó já už jsem tam skoro. |
| ... že prostě lidi jsou schopni než toho jsou lidi schopni, protože lidi jsou co? ... jsou lidi. |
| Jak jste velmi správně řekl a mohu-li k tomu dodat - ovšem né ze sebe - jak už kdysi krásně vystihl soudruh Samuel .... lidi na lidi jsou jako saně ... |
Dočetli jste to do konce? A co takhle nějakou další předscénu?
Příchozí Vejda
Hned mě hněť, aneb o imperativech
| Tato stránka je v kódování Windows1250, jestliže vám nevyhovuje, zkuste si vybrat jiné | Tato stránka je v kódování Windows1250, jestliže vám nevyhovuje, zkuste si vybrat jiné |