Račte si 'řát?

ze hry V+W Caesar

Horníček:

Werich:

V chrámu Já jsem ho viděl dopoledne, jak lez tady do toho chrámu.

A já vám říkám, že jsem ho viděl vodpoledne, jak šel vod Kleopáce, já vám říkám, že je to počťák.

Ba né, pane, ten dělá tady. To je buď ministrant nebo kostelník, tedy, víc bejt nemůže, ale dělá tady.

Ale lepší já mi říká, že je to počťák.

Jaký zájem by mohl mít pošťák na tom, aby nás házel lvu na pospas ?

Vidí balík, tak ho expeduje. To je jasný.

No prosím, prosím. Ať je to pošťák nebo ministrant, přijde sem a bude bit.

Já bych byl radši, kdyby to byl počťák.

Proč ?

Kdyby to byl počťák, tak by seděl na počtě když straší, tak nejvejš přednosta.

Podívejte se, udělejte si pohodlí jako já, je to tady docela útulný takhle.

No hezký to tu maj. ... Ale šero. ... A průvan ...

Šero ? ... No, šero ... šero tu je ... ale konečně, ať je trošku šero, jen když je veselo. oba se vystrašeně rozhlížejí

... Když je veselo, to může bejt šero. ... To může bejt i průvan když je veselo. ...

Vono když je veselo, tak člověk snese i to, že není ve svým prostředí. ... Ale musí bejt ... veselo ... opět se rozhlíží ... Ať je šero, že jo, ... ať je třeba i tma ... a zima ... a konečně ... ať je i trošku smutno ... jen když je veselo.

Vono teda tady k popukání není.

No vono tady tedy k popukání taky bejt nemůže, protože vono ... koneckonců ... vono je to chrám.

A to chrám, ve kterým se v-v-vraždí.

vyděšeně vyjekne

A maj tu holuby - slyšel jste ?

Vy jste říkal něco vo vraždění ?

Že je to chrám, ve kterým se vraždí. ... A čaruje se tady.

Tak to s tím čarováním ... to si prosím nechte.

To se vám nehodí, to je mi známo. ... To dělá prostředí. ... Prostředí je ... důležitý činitel. ... I ve vývoji společnosti. ... Máte mnohdy prostředí do té míry sugestívní, ... že se vám třeba zdá, že ... za váma někdo stojí.

Za kým. Za mnou ?

No, třeba.

Jak vypadá - velkej ?

Kdo ?

No ... ste povídal: ... Za váma někdo stojí.

Za mnou ?

Von za váma taky někdo stojí ?

Tak voni tady stojej dvá ?!

Jestli je to ten pošťák s ministrantem ! oba se prudce otočí

Co je to za blbost, vždyť za mnou nikdo nebyl.

No to vy jste povídal.

Já dával příklad.

Příklad. To je příklad tohleto ! ... Podívejte se: je tady zima, tma, nemáte chuť tomu chlapovi to vodpustit ?

Já mu dávno vodpustil.

No. A pudem domů.

Dobře. ... Tou chodbou.... Co jsme přišli.

znejistí ... Taky tady můžeme čekat do rána.

... No já mám čas.

No ták. ... Tak se můžeme posadit.

Můžeme si povídat.

A dokonce veselý příběhy. odněkud se ozve zaječení

To byl vlk, co ?

Ve městě vlk !

Já věděl, že to neprojde, já to jenom navrhoval. ... Bylo by to lepší, než kdyby to byla mrtvola.

zasměje se A vod kdy mrtvoly takhle řvou ?

Vod tý doby, co mně umřel dědeček.

znervozní Co mně je do toho.

Nic.

No tak.

Já to kvůli tomu neřikám. Já jenom říkám: vod tý doby, co mně umřel dědeček.

A já říkám: Nechte si to.

Né - vy jste říkal: co mně je do toho. Teď teprve říkáte: Nechte si to.

Ano. Teď říkám: nechte si to, protože co je mi do toho ?

No nic vám do toho není. Von taky neumřel proto, aby do toho někomu něco bylo. Von umřel, protože čas se navršil, tak umřel.

No prosím: čas se navršil, dědeček umřel a vy si to nechte. Tak.

Já si to nechám jinde taky. Já to řikám jenom proto, že se mi vo něm zdálo. Tak to řikám, no.

Podívejte se: Vám se zdál váš sen vo vašem dědečkovi, tak si ho nechte vy.

Já vám ho necpu. Mně se zdál můj sen. Vo mým dědečkovi. Vo mrtvým. A sice se mi zdálo, jak jsem takhle šel ...

Kudy ?

Po nábřeží. ... A jak takhle du, ...

Po nábřeží ?

... Po nábřeží. ... A jak takhle du, ...

začne se smát Vám se zdálo, že jste šel po nábřeží ? A to je sen ? To mi tu vykládáte jako nějakej sen, že jste šel po nábřeží ?

To se mně kvůli vám má zdát Boris Godunov, nebo co ? ... Mně se zdají levný sny. ... Činoherní vejprava, no. ... Nábřeží ... Klandra ... tím to hasne. .... A pod tím nábřežím byly hroby ...

přestane se smát ... No, s troškou dobrý vůle tam ty hroby nemusely bejt.

To je pravda.

No tak.

To jo. To máte pravdu. ... Ovšem neměli by na čem sedět.

Cože by ?

Co cože by ?

Ste říkal, že by co ?

Že by neměli na čem sedět, sem řikal.

Jak to ?

No kdyby tam ty hroby nebyly, na čem by seděli, kdyby tam ty hroby nebyly ?

No tak to, na čem by ...

No.

Jo tak. ... No ... Né ... No ano ... jo kdyby tam ty hroby nebyly, na čem by seděli ?

No.

To jo, to jo. ... Ale kdo ?

... Já to neřek ? ... A to je dobře. ... To bysme se báli. Ajajaj.

Ho ho hó ...

A né né né ...

Tak to tedy ...

Kdepak ... Já to řeknu a budeme se bát ...

směje se Bát ?

.... Na každým rozhlíží se .... na kaž ... ma každým tom ... hrobě .... seděl ... kostlivec.

Áha. zasměje se ... Kostli ... vyskočí a s ječením začne pobíhat. Po chvíli se uklidní a opět se v klidu posadí. ... No a ?

Co to bylo tadyhle to ?

Už jsem se vylekal. ... Dobrý

To se ještě nalítáte. Ajéjej. ... Protože nad těma hrobama takhle proti nebi se rýsovala taková obrovská stavba. ... Taková úžasná stavba ... Taková ukrutná stavba ... A z ní šla věž ... a ještě jedna věž ... a ještě jedna věž ... a bylo to VOŠKLIVÝ ! ... A najednou se tam rozsvítilo. Já tam vejdu a tam byla taková čtverhraná rotunda a v ní byly stolečky a židličky a židličky a stolečky a natřískáno ... nabito jeden na druhým ... samej kostlivec.

No to mi nevadí. Jak je jich víc pohromadě, to už se nebojím.

Já tam byl jedinej masitej. ... Takhle sem si sed ... a najednou mám pocit, že za mnou někdo stojí. Tak se votočím a za mnou skutečně stál takovej dlouhej štíhlej ... vyzáblej kostlivec ... a přes ten hnát měl servitek. ... Vrchní kostlivec. ... Nakloní se ke mně a povidá: ... "Račte si řát ?"