Předscény W & H

Být či nebýt?

ze hry V+W Caesar
Werich:
Horníček:
přicházejí spolu Já vím, my jsme někde dělali spolu ....
Ale kde?
V angažmá sme byli.
Vy jste přece Pápulus!
Vy jste Bulba!
Dva tisíce let!
Já jsem se vás nahledal.
Jéje.
Já jsem se navtěloval ... Já se vám chtěl vomluvit, já nemoh přijít do tý hospody.
Proč?
Ale, zabili mě.
Já jsem čekal tedy celý večer tenkrát.
No, když už se rozpadaj bílkoviny, tak už se těžko dá chodit do restaurace.
Dva tisíce let! Já už ani nevím, čím vším jsem byl .... Ale jedno si pamatuju, jedno vím: Mně vám se nikdy nepovedlo narodit se z bohatejch rodičů. Dycky chudej!
nadšeně zvolá No ale to je báječné!
No jo - teď.
To je pravda, jo jo .... Ale teď se tím zase můžete chlubit.
Chlubit, chlubit. Já z toho teď žiju. Já vo tom i píšu v tom ... no, jak se to píše, to ... cadriculum vitae ...
Né, ne: curriculum vitae ... cadriculum mortis.
Jo, jednou. Jednou se mi podařilo pořídit si bohatý urozený rodiče. To bylo v Paříži.
Paříž.
Jo. Dvacátého čtvrtého srpna patnáctset sedumdesát dva.
Patnáctset sedumdes ... To jsem byl svišť!
Svišť?
To jsem byl svišť. pískne jako svišť ... V Tatrách ... pískne
A já v Paříži.
Já svišť v Tatrách. pískne
Já zase takhle jsem ležel na hedvábí ...
pískne ... Maminka nás vrhla v noře ... V noře nás vrhla maminka ...
Jo, jo.
Tatínka pak vycpali.
Ale.
Ale krásně to měl udělaný. Měl vořechovou deštičku pod sebou a měl svoje jméno celý: Svišť skalní .... A byl dlouhý léta byl v kabinetu.
Jo?
Ne ve vládním. Ve škole .... A dávali ho kolovat žactvu a děti ho hladily a vyhladily mu pleš.
No, mýho tatínka tenkrát vyhladili úplně.
No ale to byli dospělí lidi.
Ano.
No a tohle byly děti. Ty se to teprve učily.
Tedy já vám ... Já byl sám.
Nás bylo sedum zapíská stupnici ... s maminkou oktáva ... Ale moji sestřičku a bratříčka sežral vorel .... Von to byl sokol, ale my to tenkrát nesměli říkat ...
A proč?
Já nevím. U nás u svišťů každou chvíli nesmíme něco říkat. Proto my děláme: pískne.
Já jsem takhle ležel takhle na hedvábí ... Takhle koukám, ležím, koukám ... Slunce zapadá ...
No, co má dělat.
Na stěnách se nám blejská zlatý nádobí ...
Á - paní matka rodila v kuchyni, že ano?
Ano .... Vaše paní máti v noře?
Ano .... My neměli kuchyň.
No, my neměli noru.
Ono to bylo ještě před Ibsénem, že ano.
Ano .... Tedy zlatý nádobí se blejská na stěnách, já si tak ještě v duchu počítám, jak draho to prodám, až to zdědím, ...
Ano.
A najednou vám, jak takhle ležím ... tak takhle ... takhle jsem ležel ... tak takhle vejde noc.
Noc?
Noc .... jo tak.
A jen tak?
.... Jo.
Černá noc?
.... Jo, černá, ano .... A já vám, jak takhle ležím, jo, a vona de, tak já po ní takhle kouknu a povídám si: "A hele - noc!"
To vy ste si řek?
Jo.
Vy ste si řek: ...
A hele - noc!
To není možný.
Jakto? No řek.
Vy jste si řek: "A hele - noc"?
A hele - noc. No.
No tedy na nemluvně, to je projev, teda .... No to už by se dalo vysílat!
Ale né.
No ovšem! Kolikrát se vysílají delší a horší, že ano .... Prosím vás a to ste si řek' francouzsky todle?
Když v Paříži, tak francouzsky.
Ano, ano. A jak se řekne francouzsky: "A hele - noc"?
s francouzským přízvukem A éle nos!
Máte pravdu. A éle nos .... Francouzi nevyslovujou H.
Ne, ne, ne.
A vite, že o HODNĚ přijdou?
To jo .... Například - jak můžou HODNOTIT.
Jo .... Anebo - co to je za brouka - OVNIVÁL. Ovnivál - no copak to je brouk?
Tedy já si povidám: A éle nos. A eště si tak pro sebe dodávám: Krásná a vla-á. ... Vlahá.
Já rozumím francouzsky.
A eště sem si tak dodal: Inu, letní.
řekne Inu s fracouzským přízvukem Inü, letní .... Inü ... Inü ...
Už zapomínám .... Prosím tedy, všecko pravda ... Éle nos, krásna vla-á inü letní .... jenže naneštěstí BAR-TO-LO-MĚJ-SKÁ.
Ajajajaj! A tatínek byl hugenot, né?
Teď vo tom mluvíme! V Paříži hugenot! Tatínek byl francouzsky IGENO!
francouzsky [Igeno mondijé kelmarér, e ti bebe žestmuné, e tuta kua sasiné] no né? ... To jste jistě už nikdy nechtěl bejt zase člověk.
No nikdy - už dlouho ne.
Já taky ne. Já jsem byl mockrát na světě ... Mockrát .... Ale já na tom nelpím, bejt člověk ....
Já taky ne.
Mně nejde o to - bejt člověk - mně jde o to BEJT. To BEJT, cokoliv. Ne - bejt je nuda - ale já byl větší - já byl balvan .... dlouho ...
Balvan?
Balvan! Dlouho. Já byl balvan! Pak ze mě udělali patník. Pak jsem byl pes, abych se pomstil. Pak jsem byla kapradina.
Kapradina?
Já byla kapradina. Totiž kapradin. Já byla samec. Pak jsem byla kráva.
Ale né!
Ano, já byla kráva. A udojil mě k smrti zlý kulak.
Ale ne.
Ale já jsem ho vypekla .... Já s posledním litrem ve vemeni jsem přeběhla k jé-zé-dé .... A nejlíp jsem se měla, když jsem byla mouch.
Mouch?
Mouch. Já byl dycky samec .... Ale já jsem nebyla taková ta vobyčejná moucha, taková ta co sedá venku na všechno .... Já byla ta malá černá čistá kuchyňská civilizovaná kulturně zapojená moucha.
Kulturně zapojená moucha?
Ano. Já jsem dělal na obrazech, ano. Když se mi nějaký obraz nelíbil, pár dobře zvolených puntíků a z mocnáře byla selka ... Nebo ze selky mocnář. Podle toho, jaká filozofie v té domácnosti převládala .... Řeknu vám, že já jsem byl na světě mockrát a v různejch formách.
Jo, jo.
Byl jsem na světě ... vyskytoval jsem se ve formách organických a anorganických ... dělil jsem se, štěpil jsem se, ale přišel jsem než na jednu a jedinou zkušenost a totiž tu, že z ničeho se nedá dělat věda .... Ani z vědy ne, natož pak ze života .... Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká aby byl a je, tak má bejt to, co je a nemá bejt to, co není, jak tomu v mnoha případech je. To je celý.
Velmi správně jste tady slova nakladl ... ve smysl ten, že nezáleží na tom bejt to nebo to ... Jsou pošetilci, že se trápěj přemítáním, jestli maj bejt tím nebo tím nebo tím ... A víte, že jsou dokonce tací pošetilci, že se ptají, jestli bejt nebo nebejt?
směje se To je ale hloup ... zarazí se.. To jste čet někde?
Ne. Já že to ...
To jste si vymyslel?
Ne.
Bejt nebo nebejt. Sakra - to je známý. To je vodněkad to je todlecto. To jsem někde ... No ovšem, to je hra na to napsaná! To je téma na hru - být či nebýt. No ovšem .... Jak se to menuje, ta hra .... takový krátký méno má ... no ... podtitul je: "Tragédie člověka, který se neuměl rozhodnout".
No to je typ kolísavý, tedy něco současného?
Ale ne - to je dobrá hra, co já vo ní mluvím. Ale jistě to znáte. Hnedka v prvním jednání k němu přiběhnou: "Mladý pane, mladý pane, honem na šance, straší vám tam tatínek". A von tam de a ten otec tam dělá HU HU HU HU a von tam se ptá, co je mu a ten otec mu řiká kdo ho zavraždil, že ho zavraždil jeho bratr..
Bratr toho ...
... HU HU HU ...
Jo jo jo.
A totiž tak, že von když ležel na lavici, tak von mu nalil do ucha med.
Med?
Nebo jed ? ... Já teď nevím, já jsem to čet v originále .... Ale určitě to znáte, von chodí s takovou blondýnou ... vona je mešugé ... Jeho pak pošlou do Londýna a přepadnou ho piráti, von se vrací, vona se mezitím utopí, takhle plave, takhle plave, vona má pohřeb, von si chce nadejít přes hřbitov, potká ten pohřeb, řiká si počkám ... Von NEVÍ že to je její pohřeb ...
To von NEVÍ?!
Né! To je tragédie.
Jo to je tragédie.
To je tragédie. Von to neví. Lidi to vědí a ten herec to neví.
Ten to neví ...
Málokterej to dohraje ..... Taky proto, že to je ve verších.
Jo to je ve verších.
To je ve verších .... Celý ve verších ...
Celý. Aha. No jo, tak to JE tragédie. To jo.
A on takhle tam kope hrob té a von si ještě s ním povidá, ten tam najde tu lebku toho komika Jurika ...
A jéje lebka ... Komik byl sťatej?
Né ne. Komik ne. Ten hrobník je sťatej. Ten komik už ... Znáte to, tam je ta scéna s tou matkou jeho ...
S matkou?
No vona ho musela mejt za mlada, poněvadž vona je ještě kus, teda vám řeknu. Vona takhle sedí ... a vona si sedí na tom loži ... tak pololeží, tedy pololeží a polosedí ...
Jo jo jo.
No jak ženský tak bejvaj ... polo .... a najednou někdo de ... vona si řiká "už jde", ještě takhle udělá, najednou vidí že to je syn tak honem takhle udělá.
Jo.
Krásně to bylo narežírovaný. Krásně. A ten syn přijde a říká: "Mami". To je ve verších.
Jo jo jo.
A vona řiká: "Co?"
Taky ve verších?
No to je. Já to necituju přímo, že jo. Já to jen tak nadhazuju.
Jo, to stačí, to je hezký takhle, jo.
Já to nadhazuju.
Jo jo jo.
A pak lidi to všichni znaj, ty už vědí vo co de. Ty by mně mohli napovídat. ... A tam je taková záclona ... nádherná záclona ... a pod tou záclonou čouhaj nohy.
Čí?
No to je to - to nikdo neví. To je nějakej Polónius.
Polónius?
Polónius nějakej. To je otec tý co takhle plavala a jeho syn je ten ... co jako taky jel študovat a vrací se. A vona byla pošuk ... vona.
Jo.
A von tam trošku tu královnu kádruje. Ale malinko. Ten syn to vidí, ale neví, že von co von tam ...
No jó, no.
Říká: "Mamino" ... to je ve verších ... krásně přeložený ... krásně ... to poslední vydání je nádherné ... to je úplně jiný než originál .... No von autor byl vůl a překladatel není, rozumíte.
Ano, ano.
Proto to tak je .... Ten člověk ... ten syn její ... von má takový trikotový nohy a  ... ale hezkou figuru ... takhle to má v tom ... a tady to má na zipr ... to bylo jediný, co se mi zdálo, že byl anachronisumu ... ale jináč to bylo úplně středověký představení ... jako většina ... Von vám vytasí takový korbel ...
Kordel.
Kordel. Jo .... Teď nevím - kordel anebo hůl .... A von vám tam píchne a ten dědek vám vypad, ale ...
se začne smát
To bylo nádherný.
A mrtvej?
Mrtvej! oba se začnou smát A von vám roloval jak zajíc .... Já řval ... Dál to nevím, poněvadž mě vyvedli, já jsem se pak hádal ještě v šatně, ale ...
A vrátili vstupný? Ne.
Né, ne. Ale já mu ukrad svrchník, takže mně se to krylo .... Ale přeci to znáte, taky z toho byl film. Slavnej film.
Film?
Film. Dostal se až na Zbraslav u nás. Hrál ho ten herec, jak měl ze všech stran ty stejný vlasy. Udělali z něj sýra .... Potom.
Jo ...
I ženský to po něm nosejí. Vypadaj jako když juknou ze sudu s volejem.
Jo. Ano ano.
No. Jak se to menuje .... Mladejm to sluší a starý to nosej ... No.
Hamlet!
Hamlet!

           Dočetli jste to do konce? A co takhle nějakou další předscénu?

Velká předscéna

Interview

Račte si 'řát?

Být či nebýt?

Příchozí Vejda

Hned mě hněť, aneb o imperativech

Úvod

  Tato stránka je v kódování Windows1250, jestliže vám nevyhovuje, zkuste si vybrat jiné   číslo   Tato stránka je v kódování Windows1250, jestliže vám nevyhovuje, zkuste si vybrat jiné